STYX (2011) je poctou Smrti. Bájná řeka s převozníkem Hádem z říše živých do říše mrtvých. Na dávných vyprávěních může být kousek pravdy. Dokáži si představit, že se nějaká civilizace zbavovala mrtvých těl přepravou na druhý břeh velké řeky. Slepý převozník konal službu za minci. Smrt je největší dar přírody.

FACEBACK 2011 (2009), Tribute to Mark Elliot Zuckerberg. Tvář vzadu, vidíte ji? Možná po chvilce. Tvář tvoří přední část a zadní část dvou lidských těl, ženy a muže. Tvář je spojením dvou osob. Podobně propojil Zuckerberg lidi svou sítí. Jestli dobře, nebo špatně, to je otázka, ale zpočátku to určitě myslel dobře.

OSTŘE SLEDOVANÉ PŮLKY (2010), pocta Hrabalovi, asi nepotřebuje vysvětlení. Kdo by si rád nezarazítkoval, v dnešní osvícené době, která se pomalu po dvou tisíciletích blíží k ideálům antické společnosti (viz Pompeje roku 79). Obraz má svou 3D variantu v nadživotní velikosti. Reprezentovala nás v Paříži a Bruselu. Jen si sáhnout. Zde meatoo nehrozí.

SVÍŽENA (2012) je poctou Lásce. Láskyplný balíček uprostřed romantiky. Lásce, jejím různým druhům, musí lidstvo děkovat za přežití a rozvoj. Láska není jen pohlavní pud, vysvětlitelný biochemicky. Láska tvoří, boří, přenášeje pohoří. Existovali bychom jako lidstvo, kdyby nám nebyl dán onen podivný pozitivní vztah mezi jedinci?

POCTA S.V.U. MÁNES (2017). Připravovala se výstava ke 130. výročí založení našeho spolku a já stále nevěděl, jaké dílo dodám. Pár let jsem měl v ateliéru asi stejně starý rám z kostela a nevěděl, co s ním. Podle znalců "Vídeňské baroko". Chystal jsem pro něj dílo 4FOR4, ale to by nemuseli naši stařečci přežít. Tak jsem se umírnil ke kříži v podobě ženského aktu. Když je rám z kostela. Prý i tak reptali. Co by ale řekli na kříž v podobě mužského aktu? Ježíše? Zkusím to. Stejně jako 4FOR4. Rám snese víc než papír a nelze se odvolávat na tradiční minulost spolku, který ale byl za Mánesa progresivní. Prvně to zkusím digitálně.

 7/9