ČERTUDÍK II. (1996), Hommage à Hieronymus Bosch, by nevznikl bez půltisíciletí starého obrazu Zahrada rajských potěšení, zvláště jeho třetí pekelné části. Bohudík říkáme stále, zapomínáme ale na Čertudík. K lepšímu porozumění doporučuji román Bulgakova Mistr a Markétka, kde má Ďábel výsostně kladné postavení.

TWIN PEAKS VIII. (1996) je poctou magickému výtvarníkovi a režisérovi Davidu Lynchovi. Stejnojmenný film a seriál chytí drápkem každého, nehledě na líbí nelíbí. Surrealistický film nikdy nebude růžovým trhákem. Zvrácené filmové postupy s neběžnou nefilmovou vizualitou malíře, to navždy proslavilo režíséra i autora hudby Angela Badalamentiho.

FUCKULTY (1999), Tribute to Faculty, to je pocta škole a studiu v jakékoli podobě. Šukání se ale nikde neučí a když, dovednosti získané studiem jedné ženy nemusí být použitelné u jiné. Každá žena je nekonstantní originál měnící se v čase. Co funguje teď, neplatí za 10 let. Studium sexu je nekonečné.

MISSLITELKA (1999), Hommage à Auguste Rodin. V dobách bez základních ženských práv, kdy ženy mohly být královny, ale nemohly volit, léčit nebo učit, vytvořil Rodin slavnou sochu Myslitel. Skvělou sochu, kterou když jsem prvně viděl v Paříži, okamžitě mne napadla ženská verze. Ženy nejsou jen dělohy, vychovatelky, ošetřovatelky, kuchařky, uklízečky, služky...

TRIBUTE TO WEEGE II. (2000). Weege byl americký fotograf maďarského původu, který se v meziválečném období proslavil v NY fotografiemi lidského neštěstí díky odposlouchávání policie a rychlým zpracováním filmů ještě v autě cestou do redakce. Později proslul novátorskými kaleidoskopickými fotografiemi, ke kterým se vztahuje má práce. V minulosti jsem se jej snažil následovat nočními fotografiemi s bleskem lidí v nenadálých situacích. Ale na Petříně, po slovech učitele objímajícího studentku: ale pane kolego, to se nedělá, jsem této praxe zanechal. Praha není New York a koruna není dolar.

 5/9