VÍTĚZNÝ OBLOUK, Arc de Triomphe (1990), jsem vytvořil jako hold životu, jako protiklad pocitu z mého prvního setkání s pařížským válečným triumfálním obloukem, oslavujícím smrt statisíců lidí. Vystavěl jsem oblouk života. Ideálně si jej představuji vyvedený v mramoru, v nadživotní velikosti, na Champs-Élysées. Život jako protiklad Smrti. To přece nikoho nemůže pohoršovat.

POINTRY, Pevný bod (1992) je poctou Archimedovi. Kdo ho ale pamatuje a jak mu lze děkovat? Dejte mi pevný bod a pohnu Zemí, to je možná známější věta, než Archimedův zákon. Pevným bodem, nejen mým, kolem kterého se vše hýbe, je ženský klín.

LOWAR (1992) je poctou Salvadoru Dalímu (Předtucha občanské války, 1936). Lásku a Válku ztvárnila modelka, kterou jsem později potkal po dvaceti letech s tím, že mne prosila, zda bych ji opět fotografoval. Ano, kdykoli, samozřejmě a rád. Pak mi sdělila, že přišla o jeden prs a že ji nikdo nechce vyfotografovat.

POTVŮRKA PODIVNÁ (1992) je holdem Man Rayovi a jeho fotografii Prayer (1930). Název pochází z pohádky Roňa, dcera loupežníka. Vše se ve správnou chvíli spojilo dohromady.

HADES and BAT (1992) odkazujje k nevidoucímu Hádovi, legendárnímu převozníkovi do říše mrtvých. Obraz byl zkraje devadesátek publikován v katolické Lidové demokracii a po vyjití tiskem vyvolal zděšení editora, co že to vlastně vytiskli? Bílý netopýr bez chloupků působil jako zjevení. Obraz je poctou Iluzi, Abstrakci a Realitě současně. Slepé jsou oči bezhlavé.

OBLUDKA KRÁSNOVLASÁ (1992) je poctou modelce Radce M., která v Praze roku 1992 nosila dredy, dlouhé nehty, roztrhané džíny, no pubic hair, opálená byla všude celý rok a muži se jí báli. Oslovil jsem ji a započala naše dlouholetá spolupráce, která skončila až její předčasnou a zbytečnou smrtí. Kdybych věděl, k čemu se chystá, snad jsem tomu mohl zabránit.

 3/9