Detail je vlastně podrobnost, zvětšený výřez obrazu skutečnosti nebo dílčí pohled. Tolik encyklopedie. Ale naše výstava je chápána spíš v širším pojetí obecném, než technickém, povyšujícím formu nad obsah.

 

Běh rozevláté civilizace s vědomím a vírou v to, že jsme absolutně vyjímeční a můžeme přece vše! Život v iracionální fikci virtuálního světa a digitálního obrazu nás žene takovou rychlostí vpřed, že to co vnímáme teď, už bylo vlastně včera. 

 

Proto udělat malý, jako v jazzové skladbě logický stop time, se zde jeví jako absolutní nutnost a sebezáchovný proces pro naše duše. Tak chápeme záměr a počin APF uspořádat výstavu, aby tento pocit zastavení a zamyšlení byl delší a trvalejší. 

 

Vždyť právě detail je z pohledu historie „moderního mechanického zobrazování skutečnosti“, třetí disciplína, které se nejdříve věnovali naši praotcové, vynálezci "obrazu kresleného světlem". První byla Niepceova krajina. „Pohled z okna na dvůr“. Další jeho zátiší. „Pohled na stůl“. A konečně třetí, Talbotův detail „Rozzářené okno“ z roku 1835. První negativ-pozitiv! Ano, letos v srpnu to bude právě 180 let...