Dlouhá cesta do Evropy

Věřte, nevěřte… Díky markám, které z jedné obyčejné fotografie vzešly,
autor příběhu si mohl první fotoaparát Nikon koupit a v soutěži
World Press Photo 1994 dobře se umístit…

Stalo se v roce 1991, v ČSFR, v době tzv. malé privatizace, ve Vodňanech.
Měnili se majitelé obchodů a jejich štíty. Fotografoval jsem tuto proměnu a německé nakladatelství Grüner&Jahr jednu fotografii publikovalo v jednom ze svých časopisů bez uvedení mého jména jako ilustraci. O jejím otištění jsem se dověděl náhodou. V roce 1991 jsem byl díky Syndikátu novinářů ČR na stáži v podobné organizaci v Německu. Tam nám dali radu, abychom se v případě zneužití díla odvolali
na jejich organizaci, která nám pomůže získat ušlý honorář. To jsem si poznamenal absolutně netuše, že se tak brzy stane. Běžný honorář za čb fotografii v roce 1991 byl v Německu asi 100,-DM. Za zneužití díla byl v té době automaticky zákonem autorovi přiznáván osminásobek běžného honoráře. Znamenalo to, že po jednom písemném upozornění, že mi případně u soudu bude pomáhat německá profesní žurnalistická organizace, jsem ihned obdržel 800,-DM. To stačilo na zakoupení Nikonu F901s. Právní problém v Německu byl vyřešen jedním dopisem. Dokonce přišel omluvný dopis! V Německu v roce 1991 poškozený československý fotograf dostal podle zákona osminásobek běžného honoráře, jako každý jiný Němec... Česko v roce 2010 přiznává dle zákona autorům, svým poškozeným občanům, dvojnásobek běžného honoráře. Co z toho plyne? Čtyřnásobné znevýhodnění jakéhokoliv českého okradeného fotografa v roce 2010 oproti stavu v Německu v roce 1991. To je šílený nepoměr! Nelze se divit, že většina našich vydavatelů má úžasné zisky. Proč ne, když nevyplácejí honoráře fotografům v plné zákonné výši. Velká vina je ale také na straně českých fotografů. Že se neozvou, nekontaktují vydavatele. Že nad tím mávnou rukou. Že jsou ochotni pracovat za minimální honorář. Co dělat? Povzdech, kéž by teď na tom byl český profesionální fotograf stejně jako před 19 lety německý, to nestačí...

Roman Sejkot, 18.1.2010